Vize rozvoje obce Svatobořice-Mistřín

Úvod

Obec Svatobořice-Mistřín se nachází ve vinařské moravské oblasti Slovácko jižně od města Kyjov. Obec je dlouhá 3,5–4 km a má nyní kolem 3500 obyvatel. Je tedy poměrně velká. Vznikla spojení dvou dříve samostatných vesnic Svatobořice a Mistřín v roce 1964. I přes svou velikost má obec stále vesnický charakter, což je důležité zachovat. Je ocenitelné, že i tradiční okapově orientovaná zástavba je ve většině případů ve vesnici dodržována. Avšak vytrácí se dědinský charakter uličních prostranství. Výrazně se mění vzhled předzahrádek, což navrhujeme změnit. Vesnice leží na rozhraní mezi dvěma typy krajin. Ze západní strany je to malebná zvlněná krajina se sady, poli a vinicemi, z východní strany je to lužní krajina – rovina na pískách s několika potoky. Krajina zvlněných kopečků má velký potenciál (zejména pro turisty), což by chtělo zhodnotit. Oblast na pískách si zaslouží výraznou revitalizaci vodních ploch. Svatobořice-Mistřín jsou obcí, kde funguje řada folklorní souborů a dodržuje se několik tradičních akcí. Kromě hudby a krojů je třeba folklor provázat i s řemesly a zejména s architekturou a prostředím. Obec by se měla rozvíjet v oblastech, které podpoří dobrý a příjemný život místních obyvatel, ale také v oblastech turismu. Je důležité, jak funguje veřejný prostor – ulice, lokální centra. Obci nyní chybí hlavní náves – centrum obce. Podporovány by měly být živé tradice, společenský život a vybavenost. Z hlediska turistiky je důležité vyhodnotit největší potenciály obce a ty dále podporovat. Ve Svatobořicích-Mistříně jsou jimi krajina tzv. Moravského Toskánska, folklor, tradice, vinařství, mlýn ve Svatobořicích, drobná zastavení v krajině (studánka Cisterna, vyhlídky v Kuklích,..) a další. Podstatné je i vedení cest nových nebo obnova starých, které byly často rozorány. Pro místní je třeba vést cesty tak, aby co nejkratším a nejpříjemnějším způsobem propojily jednotlivá místa a okolní obce. Z hlediska turistiky je důležité vést cesty po nejzajímavějších místech.

Tematické okruhy a potenciály

Podpora turistického ruchu

Zejména v letních měsících proudí kolem obce řada cyklistů po cyklostezce Mutěnka a Mutěnické. Turisté však nyní nemají důvod se ve Svatobořicích-Mistříně zastavit. Obec nyní dostatečně nevyužívá potenciál turistického ruchu. To navrhujeme změnit. Je třeba turisty o zajímavostech a krásách obce informovat a vědět, co jim nabídnout.

Především je důležité vést po správných místech turistické trasy (jak pěší, tak cyklotrasy). Cyklostezka přes Kukle a Hampíse je málo využívána, jelikož turista o malebnosti krajiny v těchto místech neví, nemá důvod si zajíždět do kopců takovou objížďkou. V obci se pěstuje víno, je zde několik málo vinařských sklepů, avšak většina je soukromá. Ve Svatobořicích-Mistříně není žádná sklepní ulička. Doporučujeme udržovat v dobrém stavu sklepy stávající a a navrhujeme místo pro novou výstavbu sklepní uličky. Při výstavbě bude velmi důležitá architektura nových sklepů (i s lisovnami). Nové sklepy by měly působit jednotným dojmem, měly by vycházet z tradiční architektury ve vesnici, avšak nová architektura by na nich měla být zřetelná. Místo, kde by mohla vzniknout nová sklepní ulička je stará úvozová cesta, která je pokračováním ulice Na Chmelnici. Důležitější je však, aby byly sklepy živé, aby se cestující vždycky měli kde zastavit. Navrhujeme domluvit se mezi jednotlivými vinaři, aby každý víkend (přes léto i přes týden) byl otevřený alespoň jeden nebo dva sklepy.

Možností ubytování v obci je dostatek, ale nabídka je příliš jednostranná (v podstatě jen penziony). navrhujeme nabídnout i jiné možnosti ubytování (např. v búdách ve vinicích) - více turisty přiblížit zdejší malebné krajině a nabídnout širší škálu ubytování. Rovněž možnost stravování není příliš pestrá. Málokteré restaurace vaří obědy a večeře. Přitom obcí prochází hlavní silnice, projíždějící by se zde určitě na oběd rádi zastavili, pokud by byla vidět nabídka. Kromě množství nabídky je však důležitější umístění restaurací (vhodné u Hlavní silnice a na turistických trasách) a kvalita jídla. Doporučujeme rozšířit nabídku o místní speciality - např. bramborové přesňáky, které se mohou stát vyhlášeným jídlem a lidé se zde může zastavit už jen kvůli nim. Kvalita stravování může být podpořena používáním lokálních surovin a produktů a vařením jídel typických pro region.

Kromě vinařství je třeba nabídnout turistům i něco více. V okolních vesnicích lákají turisty nejen na víno, ale nabízí vyžití a zajímavosti i v jiných ohledech (např. zámek Milotice, muzeum Vacenovice, Skoronice, rezidence Šardice,...). Ve Svatobořicích-Mistříně se nejvíce nabízí propojit vinařství s krajinou, jejíž malebnost je okouzlující. V žádné jiné okolní obci nejsou tyto dva fenomény zatím pro turisty propojeny.

Samozřejmě je třeba turisty o hodnotách v obci řádně informovat. Starý mlýn ve Svatobořicích je ideálním místem pro umístění infocentra.

Moravské Toskánsko - výjimečná krajina

Krajina na západ od obce Svatobořice-Mistřín je velmi malebná - zvlněné kopečky se sady, poli a vinicemi. Mnozí obyvatelé si pravděpodobně ani neuvědomují její hodnotu a potenciál. V posledních letech se rozmohlo fotografování této krajiny. Jezdí sem i cizinci. Proto by bylo dobré tento potenciál zhodnotit. Svatobořice-Mistřín by mohly být jakousi bránou Moravského Toskánska nebo jejím centrem. Mělo by se také pouvažovat o názvu - Moravské Toskánsko není příliš místní, vždyť jsou to Kukle a Hampíse… Krajina nabízí nejen překrásné scenérie pro fotoaparát, ale také jakýsi odpočinkový a meditační prostor, může přinést nové zážitky a vjemy. Krajina by měla být více propojena s vinařstvím, folklorem a tradicemi. Mezi sady a vinicemi se mohou konat i různé obřady (svatby, košty, muzika,...). Důležité je do krajiny turisty přivést a dobře je informovat. I blízké letiště by mohlo s obcí na tomto spolupracovat (vyhlídkové lety). Krajina si však stále musí ponechat své kouzlo, nesmí být turisty zahlcena příliš, je třeba najít rovnováhu.

Krajina

Charakteristika krajiny

Svatobořice - Mistřín (dále jen “obec”) a jeho okolí je geomorfologicky členitelné na tři základní typy: kopcovitá krajina podhůří Ždánického lesa na severozápadě, páteřní niva Kyjovky procházející středem obce a písčitá, převážně v posledním glaciálu formovaná krajina vátých písků na východní hraně obce.

Podhůří Ždánického lesa je také nově a neoficiálně nazýváno “Moravské Toskánsko” - dlouhé a oblé odlesněné svahy s velmi rozsáhlými poli, místy však také zbytky maloplošné, pestré zemědělské krajiny a široké, výrazné výhledy do dalekého okolí. Podložím je úrodná spraš, místy však zerodovaná až na miocénní pískovce podloží, ze kterých se uvolňují na Svatobořicku časté ulity mořských mlžů. “Toskánsko” se zvedá - již mimo katastr - k výrazné dominantě Babího lomu.

Střední, páteřní část tvořená nivou Kyjovky je napůl urbanizovaným, napůl intenzivně zemědělským územím s malými fragmenty lužní krajiny. Niva je nejvíce antropogenně pozměněným a poškozeným úsekem krajiny obce: zahloubená, napřímená, smradlavá a zakalená Kyjovka s meliorovanými, vydlážděnými přítoky je žalostným pohrobkem starší lužní krajiny.

Poslední krajinný element - zemědělská, překvapivě dost lesnatá krajina vátých písků - je nejzápadnějším výběžkem častěji rozšířených, podobných krajin na Hodonínsku a exklávním okrajem Hodonínské doubravy. Lesy však obsahuje velmi umělé - jde o husté kultury v původně holé nebo savanovité krajině, která byla dříve kompletně celá odlesněná a rozčleněná na úzké proužky zemědělské krajiny, jaké je dnes v okolí obce již relativně málo (zalesnění větší části území je však starší než období scelování pozemků v padesátých a šedesátých letech, jak vyplývá z porovnání map stabilního katastru a leteckého snímkování v padesátých letech).

Výrazné krajinné fenomény Svatobořicka

Jezerní krajina a niva Kyjovky

Již zmíněná, silně poškozená nivní krajina Kyjovky má dnes několik výrazných, pro další vývoj krajiny obce podstatných součástí: samotný tok Kyjovky, nově vznikající jezera na polích na jižním okraji obce a “luh” pod bývalým koncentračním táborem.

Tok Kyjovky je meliorovaný, napřímený a silně zahloubený pod úroveň terénu. Poškození meliorace, historický výskyt velkého jezera v jižní části katastru a geologické procesy v nivním podloží vedou k nevratnému zamokřování velké části jižního okraje a vzniku nových, “polních” jezer. Mapa digitálního modelu terénu jižního okraje katastru ukazuje dvě nejvýraznější současná jezera; jejich hladina není stálá, obsahuje pestrou vegetační mosaiku a velmi důležitý biotop vodních živočichů, rostlin a ptáků.

Jižně od vznikajících se nachází soutok několika drobných toků, především však Hruškovice a Kyjovky.

Větrná a vodní eroze

Scelování drobných zemědělských pozemků na západním okraji obce, na často svažitém území ve směru převažujících větrů, vede k intenzivní větrné i vodní erozi, která je dokonce místními obyvateli zmiňována jako jeden ze zásadních problémů obce. Vede také k výrazné expozici k povětrnostním vlivům a přispívá k letnímu přehřívání intravilánu.

Písčité biotopy

Okraje lesních kultur na východním okraji obce, “náhodné” ústřižky krajiny na okraji intravilánu a okraje nečastých úvozů jsou občas osídleny cennými, bohatými společenstvy xerofilních písčitých úvozů, někdy i s význačnými rostlinnými druhy, jako zmíněné Ornitogalum boucheanum.

Maloplošná zemědělská krajina

Na třech výrazných úsecích katastru na západním okraji obce se nacházejí zbytky cenné, pestré maloplošné zemědělské krajiny nepostižené scelováním pozemků; nejvýznačnější a nejzajímavější je asi lokalita “Kukle” na severním okraji obce. Malé fragmenty se však velmi rozptýleně nacházejí i jinde a většina z nich je zaznamenána a stručně popsána v mapě přírodovědné vrstvy.

Intravilán obce

Vnitřní krajina obce je typická až úzkostně udržovanými zahrádkami, stromovými solitéry a sterilními, herbicidovanými chodníčky. Odlišná scenerie se nachází pouze na přechodu centra obce v okolí Nádražní a Milotické ulice: vytěžený lom s akátinou, písčité úhory a zarůstající geologický profil ostře kontrastují s uhlazeným zbytkem intravilánu obce.

Bývalá trať a její okolí

Na bývalé trati je dnes cyklostezka, okolí nádraží a tratě však zůstalo po ukončení provozu ladem a existují zde dodnes typy ruderální krajiny typické právě pro okolí železničních tratí: brownfieldy na neužívaných vytrhaných kolejích, zarůstající nákladové nádraží, malý park přímo u nádražní budovy nebo několik starých jírovců severně od nádražní budovy.

Lesnické monokultury

Lesy v okolí obce jsou z 99% tvořeny umělými kulturami, často sekundárně zruderalizovanými, s výraznými terénními tvary vytvořenými těžkou technikou při trhání pařezů ze země a jejich nakupením v dlouhých, akátem porostlých valech. Pouze místy se vyskytují plošky s našikmenými, řidšími bory typickými právě pro krajinu vátých písků.

Obecný návrh řešení zásadních problémů

Při revitalizaci krajiny je třeba dbát na dobrou prostupnost krajiny (pěší cesty), na členění (stromy, cesty, meze, remízy, ovocné stromy, solitéry), utvářet záhumenní prostor (přechod sídla do krajiny) a zachovávat výhledy (na kostel, na okolní pahorkatiny - Chřiby,..).

Eroze

Problém eroze západní části území je řešitelný pouze obnovením pestrých krajinných struktur a rozptýlené zeleně, vznikem nových předělů, polních cest a pěšinek. Jako výchozí body lze použít ostrůvky staré zemědělské krajiny, zaznamenané v mapě. Za úvahu také stojí vytvoření průchozího zeleného pásu především na západní hraně obce.

Zásadní je propojovat nově vznikající úseky krajiny citlivě s již existujícími cennými celky (zaznamenanými v mapě) tak, aby bylo šíření pestré bioty z ještě zachovalých celků urychleno a nově vznikající prvky se v krajině rychleji “zabydlely” - technicistní zásahy v podobě pásové výroby větrolamů by zde neměly mít místo.

Luh Kyjovky a nová jezera

Nejvhodnějším by bylo obnovení luhu Kyjovky alespoň částečnou revitalizací jejího toku.Ta by předpokládala obnovení meandrů a zpomalení vodního toku, v jižní části také propojení s nově vznikající jezerní krajinou. Oblast soutoku na jižním okraji katastru by bylo vhodné revitalizovat jako jeden velký mokřad, s možností průchozích poválkových chodníčků a - například - ptačích pozorovatelen.

Vzniku nových jezer a mokřadů zde přitom nelze nijak zabránit - proto je lepší brát je jako výhodu a výraznou zajímavost, která v okolních obcích chybí, a skloubit jejich vysokou přírodovědnou hodnotu s citlivě pojatým turistickým ruchem.

Lesnické kultury

Zde by bylo vhodné postupně pozměňovat druhovou skladbu kultur tak, aby lépe odpovídaly vlastnostem stanoviště a nebyly jen arogantním výtvorem lesnické industrie. Velmi vhodná je redukce podílu akátu jako velmi nebezpečné invazní a eutrofizující dřeviny, a naopak podpora a šíření starých borových úseků lesa, popřípadě podpora přirozeného zmlazování dubu.

Rostlinné invaze

Nečasté fragmenty pestré, staré zemědělské krajiny obce jsou výrazně poškozovány intenzivními rostlinnými invazemi: zde jde především o celík kanadský (Solidago canadensis) a celík obrovský (Solidago gigantea), popřípadě akát.

Vhodné by proto bylo začít provádět alespoň nějaké hospodaření, blížící se tomu tradičnímu: seč, v případě písčitých biotopů také třeba bránování, zimní řízené vypalování nebo pastva. Invazemi zatížená krajina je totiž celkově méně odolná vůči například erozím nebo klimatickým změnám.

Studny, vodní toky a plochy, sucho

V posledních letech jsou zde stále častější dlouhá a intenzivní období sucha. Voda z krajiny příliš rychle odtéká a současná meliorovaná krajina ji není schopná příliš dobře zadržovat. Navrhujeme proto opatření zvyšující retenci vody v krajině.

Ve Svatobořicích-Mistříně jsou vodní plochy velmi zanedbané (špinavé, zapáchají, s malým množstvím vody). Navrhujeme některé vodní plochy vyčistit (jak potoky, tak rybníky). Potokům by by bylo vhodné navrátit jejich přirozený tok, navrhujeme je velkoplošně revitalizovat.

Obyvatelé by se chtěli v rybnících opět v létě koupat. Navrhujeme z Mistřínského rybníku udělat biotop s čistícím jezírkem na místě současných zahrádek. Další možností koupání je budoucí odtěžená pískovna na katastru obce.

V obci je několik zaniklých nebo nefungujících studní. Navrhujeme všechny obnovit a používat alespoň na užitkovou vodu (zalévání). Vhodné by bylo budovat i studny nové. Podzemní voda by to měla umožňovat. Některé studny a studánky si zaslouží obzvláště péči a obnovu. Mohou být přínosné nejen pro místní, ale i pro turisty. Svoje genius loci může mít například studna v dolní části trychtýře Kukel a také obnovená studánka tzv. Cisterna u dvou kaštanů.

Vinařství a ovocnářství

Obec leží v teplé úrodné krajině, kde se daří pěstování vína a ovoce. To by mělo být podporováno, vhodné je předávat si zkušenosti mezi generacemi. Neměla by se zmenšovat rozloha sadů a vinic, ba naopak - je vhodné vysazovat stromy nové. O ovocným stromech se zpívá i vřadě místních písniček. Ovocné stromy nepatří jen do zahrad a sadů za domy, ale také do předzahrádek a ulic, kde nyní výrazně chybí.

Ve Svatobořicích jsou dva vinaři, kteří produkují certifikované víno a pak několik soukromníků. Kvůli poddolovanému území nemají Svatobořice-Mistřín žádnou sklepní uličku. Většina lidí má sklep doma. Několik málo sklepů je při hlavní silnici. Nová sklepní ulička by mohla vzniknout na staré úvozové cestě v návaznosti na ulici Na Chmelnici. Rovněž by bylo dobré, aby přicházející turisté měli možnost ochutnat místní víno alespoň v nějakém otevřeném sklepu - nejlépe domluvit se mezi jednotlivými vinaři a střídat se ve “službách”.

Folklor a tradice

Obec Svatobořice-Mistřín je jednou z obcí s nejvíce rozvinutým folklorem. V obci je mnoho lidových souborů (hudební, taneční), které pravidelně vystupují na různých místních akcích. V obci přes rok probíhá několik tradičních akcí (Fašáňky, stavění máje, pouť, dožínky, vinobraní, hody, zpívání u vánočního stromu, silvestrovský pochod,...). Obec má svůj tradiční kroj, ve kterém vystupují jednotlivé soubory. Kroj má podobné prvky jako okolní vesnice. Jednou za čtyři roky se ve Svatobořicích-Mistříně koná mezinárodní folklorní festival.

V obci je i několik řemeslníků, avšak ne v takovém množství jako souborů (vyšívání krojů, malování tradičních ornamentů, keramika, řezbářství,...). Řemesla by měla být více podporována a vyučována, aby si k nim děti vytvořily vztah podobně jako k hudbě. Tato řemesla by pak mohla být prezentována i návštěvníkům obce v novém informačním centru (mlýn - jako dům tradic).

Rovněž by bylo dobré nalézt vhodné místo pro pořádání jarmarků a trhů. Místo, které je dobře napojené (viditelné) na Hlavní silnici. Možností je prostor u mlýna či kulturního domu nebo prostor u benzínové stanice s návazností na kostel a sklepy pod ním.

Folklor a tradice nejsou však jen o souborech, řemeslech, akcích a lidech. Důležité je i prostředí, ve kterém se vše odehrává. Soubory a akce jsou v obci živé. Chybí však důstojné zázemí pro konání těchto akcí. Tradice by měly být více spojeny s architekturou. Architektura a vzhled vesnice by měly výrazně přispívat k hodnotě kulturních tradic. Bohužel tomu tak nyní není.

Návrh prostoru pro konání kulturních akcí a vzhled obce je popsán v dalších samostatných kapitolách.

Vzhled slovácké dědiny

Ve Svatobořicích-Mistříně je stále velké množství provozovaných tradic a aktivních folklorních spolků. Tradice v oblasti architektury však přestávají být udržovány. Slovácká lidová architektura, v obci místy stále zachovaná, je reprezentována především sedláckými a rolnickými staveními, vinařskými sklepy a búdami. Prvky dávající obci svůj jedinečný charakter by měli zůstat v co největší míře zachovány a obnovovány. Jedná se především o zděné přístavky ke dveřím tzv. žudra, které malérečky tradičně malovaly rostlinnými ornamenty v pestrých barvách a bývala vizitkou hospodyně domu a modré podrovnávky. Stavby dříve bývaly zhotovovány především z dobré cihlářské hlíny, z nepálených cihel, tzv. kotovic neboli vepřovic. Stěny byli omítnuty hliněnou nebo vápennou omítku většinou bílé barvy nebo ve slabých odstínech modré, zelené či okrové. Dnešní křiklavé odstíny zateplených fasád jsou pro slováckou vesnici nevhodné. Vizitkou a pýchou majitele domu by měly zůstat malovaná žudra a udržovaná předzahrádka. Dříve doškové střechy nahradila červená krytina z pálené hlíny, která by dnes neměla být vyměňována za krytinu pestrých a nepřirozených barev. Tvary střech by měly být zachovány sedlové, valbové a polovalbové. Stavby by měly mít jedno nadzemní podlaží a krov. Důležité je také zachovávat jednotný vzhled vjezdů a garážových vrat do domů z hlavních komunikací. Vhodná jsou dřevěná vrata zanechaná ve své přírodní úpravě nebo natřená světlými barvami, plechová typová vrata jsou v dědině slováckého rázu nepřípustná.

Dědina je také charakteristická svými předzahrádkami, které ve velké míře určují vzhled veřejného prostoru v obci. Předzahrádky tvoří přirozený polosoukromý přechod mezi veřejnou ulicí a soukromým domem. Zahrádky dříve bývaly plné záhonů růží, jiřin, bílých lilií, slézových růží, aster, rozmarýnu, máty a šalvěje, květin malovaných i na žudrech. Uprostřed uličky bývala cestička vedoucí ke dveřím. Dnes jsou předzahrádky ale zanedbané a neudržované. Udržovaná zahrádka by stejně jako malovaná žudra a modré podrovnávky měla být prezentací majitele, který v objektu bydlí. Udržovaná zahrádka, na kterou jsou majitelé zvyklí trávit čas, navíc zlepšuje bezpečnost v ulicích a má významnou sociální a komunikační funkci. Povídání se z ulic postupně vytrácí, do předzahrádek by měly být navráceny lavičky a pobytové plochy, aby byl děj ze soukromých zahrad za domem navrácen znovu i před dům. Zeleň pěstovaná na zahrádkách by neměla být příliš vysoká, hustá, neprostupná a neprůhledná. Vhodné je do zahrádek navrátit tradiční květiny, vinohrady a ovocné stromy. Nevhodná je výsadba cizokrajných rostlin a křovin (cypriše, thuje, zeravy). Na předzahrádky by neměly být vysazovány vysoké dominantní a soliterní stromy jako například lípy. V obci se nachází 2 typy předzahrádek: zahrádky menších rozměrů v úzkých ulicích a dále dlouhé zahrádky na bývalých Mistřínských návsích. U delších předzahrádek by mohla zůstat průchozí ulička kolem domů, jak to dříve na mistřínských návsích bývalo. Na některých předzahrádkách s mírným sklonem se dříve nacházeli sklípky, které už jsou často zaniklé, navrhujeme tedy v některých místech jejich obnovu.

Významným prvkem dosud zachované lidové architektury jsou také sakrální objekty, tedy kaple, boží muka, poklony. Ty musí zůstat udržovány.

Centrum obce

Obec Svatobořice-Mistřín vznikla spojením dvou obcí v roce 1964. Původně měla každá obec své centrum (náves), nyní však obec své hlavní centrum dění postrádá, hlavní náves chybí. Některá místa jsou již nyní živá, na některých se konají akce, avšak chybí důstojnost a kulturní hodnota těchto míst. V obci je velmi rozvinutý a udržovaný folklor (zejména v oblasti souborů hudebních a tanečních), tím spíš by zde mělo takové jasné a reprezentativní centrum být.

V Mistříně bývaly kdysi dvě návsi - na ulici Hlavní + Šardická a v části Vyhnálov (kde bývaly dříve hasičské soutěže). Ve Svatobořicích bývalo centrem obce místo u bývalého panského dvora, zámečku a staré školy. V současnosti je třeba místa upravit a opět pozvednout. Jelikož je obec veliká, měla by mít několik lokálních center. Kromě již zmiňovaných je třeba upravit i náves v oblasti Na Pískách.

Po zbourání domu po staré mateřské škole ve Svatobořicích (která je ve špatném stavebně-technickém stavu) by mělo dojít k vzájemnému propojení hřišť, sokolovny a původního panského dvora. Prostor by měl být více otevřený a dobře průchozí (bez plotu).

V Mistříně Na Dolině navrhujeme vytvořit novou náves kolem rybníka. Rybník navrhujeme vyčistit - udělat z něj biotop (čistící jezírko biotopu by bylo vytvořeno v oblasti zahrádek u Mistřínského potoka). Ze severozápadní strany rybníka navrhujeme novou zástavbu, která částečně uzavře prostor návsi.

Po spojení obcí se začaly stavět veřejné budovy ve středu spojených obcí, byla to nejprve budova obecního úřadu, později kulturní dům - obě budovy orientovány k Hlavní ulici. Zde je potencionální místo nového centra obce. Velkou hodnotou místa je blízkost starého vodního mlýna. Budova mlýna je velmi hodnotná, uvnitř je zachovalá stará dřevěná technologie, ještě nedávno se zde mlelo. Nyní je však budova prázdná. Tato budova by rozhodně neměla být zbořena, měla by být co nejvíce zachována v původním stavu. Otázkou je její nové využití. Mohla by se stát novým centrem obce v návaznosti na kulturní dům, obecní úřad a fotbalové hřiště, které přímo sousedí s mlýnem. Všechny tyto funkce by měly být v novém návrhu centra obce propojeny. Problémem tohoto místa jsou stavebniny, které do centra obce obce nepatří. Navrhujeme je přemístit na okraj obce do některé z prázdných hal (např. v budovách po internačním táboře nebo do hal v oblasti Na Pískách.

Dalším potenciálním centrem obce je okolí kostela v Mistříně, naproti němuž byla postavena základní škola. V blízkosti se nachází hasičská zbrojnice a také zbořeniště bývalého prasečáku - místo, které čeká na nové využití. V těchto místech kdysi stával i panský dvůr, na jehož místě dnes stojí benzínová stanice. Vzhledově je to objekt nedůstojný ke kostelu a vůbec k celé vesnici. Kostel býval v mnohých vesnicích v přirozeném centru obce. Tento prostor od kostela až po bývalý prasečák (kde je nyní v plánu sportovní areál) by měl být opět dobře provázán. Nevhodné objekty navrhujeme upravit.

Prostor pro konání festivalů a akcí

Ačkoliv je obec velmi folklorně založena a pořádaných akcí je tu během roku dostatek, chybí jí důstojné místo pro pořádání kulturních a tradičních akcí. Tradice a folklor jsou málo spjaté s architekturou a krajinou. nyní se některé akce konají v Mistříně u rybníka a u orelského hřiště (např. mezinárodní folklorní festival), některé akce se konají mezi jídelnou základní školy a hasičskou zbrojnicí v Mistříně (např. silvestrovský pochod), košt vín se koná před vinařstvím Dufek, další akce se konají v kulturním domě, v sokolovně a na fotbalovém hřišti. Místa působí velmi provizorně. Nově navržený prostor pro konání těchto akcí by měl být zejména multifunkční. Akce v obci jsou různého typu, s rozdílným počtem návštěvníků a s rozdílnými potřebami.

Nabízí se dva prostory - okolí Svatoborského mlýna a prostor po bývalém vepříně. Okolí Mistřínské rybníka, kde se v současnosti konají některé festivaly, navrhujeme ponechat spíše pro místní lidi jako náves s nově vyčištěným rybníkem (koupání).

Všechny konané akce by měly využívat stávajících hodnot obce - často je potřeba úprava (mlýn, okolí sklípků, bývalý panský dvůr Svatobořice, kostel,...).

Okolí Svatoborského mlýna.

Výhodou prostoru je střed obce (nejen mezi Svatobořice a Mistřínem, ústí sem také cesta z lokality Na Pískách).), návaznost na kulturní dům a obecní úřad. Mlýn má nejen historickou hodnotu, ale také v sobě odráží tradiční řemeslo. Interiér je velice zachovalý. Naše současná představa je objekt otevřít a udělat zde vstupní objekt do tzv. Moravského Toskánska. To pomůže v obci rozvinout turistický ruch. Je třeba vytvořit místo - objekt, kde se lidé něco o obci dozví, kde si mohou dát víno, kávu apod. Nabízí se z mlýnu udělat něco jako dům tradic. Na pořádání tradičních akcí je toto místo ideální. Avšak problémem jsou stávající stavebniny, které nejenže vzhledově hyzdí střed obce, ale jsou hlavně bariérou. Rozhodně navrhujeme stavebniny přemístit do některé haly na okraji obce. V případě konání velké akce (jako je mezinárodní folklorní festival), je kolem samotného mlýna málo prostoru. I proto je důležité stavebniny přemístit. Možností je rozšířit konání akce i na sousedící fotbalové hřiště, kde by musela být zajištěna ochrana trávníku. Průchody od mlýna na fotbalové hřiště a vizuální propojení doporučujeme. Dalším doporučením je úprava vnějšího vzhledu kulturního domu.

Plocha po bývalém vepříně

Po zbourání vepřína zde vznikne velká plocha, která má několik výhod. Je na krásném místě v blízkosti sadů a vinic, je zde výhled na obec (kostel) a do krajiny. Návrh využití této plochy by měl tuto skutečnost zohledňovat. Nově navržený prostor by měl být hlavně multifunkční. Měl by se otevírat do krajiny a zároveň tvořit veřejný prostor v návaznosti na školu, hasičskou zbrojnici, přes benzínovou stanici až ke sklepům a kostelu. Nově vzniklá multifunkční plocha (využití pro hasiče, sportoviště pro školu, plocha pro festivaly) by měla mít stále venkovský charakter, zejména materiálové řešení (není vhodné používat asfaltové plochy). Areál by neměl být oplocen.

Rozšiřování obce - nová zástavba

Ve Svatobořicích-Mistříně zůstal zachován typický urbanismus jihomoravské vesnice. Slovácká lidová obec je charakteristická okapovou orientací domů, které stojí na okraji pozemku a určují tak jasné rozmezí mezi veřejným a soukromým prostorem. Domy jsou dostavovány do tvaru písmene L, U a T podél dlouhých pozemků a zahrad. Stejně tak by měla být orientována nová zástavba, nesmí docházet k výstavbě ignorující řád a strukturu tradiční vesnice. Nežádoucí je například vzhled nové zástavby v ulici Za Školou, kde nebyla dodržena ani okapová orientace, ani předzahrádky, ani souvislá zástavba. Aby k chybám nedocházelo, nová zástavba by měla dodržovat přísnější pravidla a regulace, než jsou platné nyní.

Obec by měla zůstat co nejkompaktnější. Rozvoj automobilismu umožnil rozvolnění zástavby, které však není vhodné pro přirozený pěší pohyb v obci, pro dostupnost služeb, obchodu, vybavenosti a pro hospodárné zacházení s půdou. Obec by se neměla rozplynout do krajiny, hranice mezi obcí a krajinou musí být jasně určena a obec by měla být obchozí záhumenními cestami. Dědina je relativně dlouhá již v současné době, je tedy nutné zabránit jejímu dalšímu rozšiřování do krajiny, naopak by se měla zástavba zahušťovat v jádru obce, kde se stále nachází rezervy. Oblast nové zástavby navrhujeme především ve Svatobořicích paralelně s ulicí Hlavní jako pokračování ulice Na Zelničkách a Za Stadionem. Dále navrhujeme propojit novou zástavbou oblast Na Pískách a Svatobořice výstavbou v ulici Nádražní. Zde by také měla vzniknout nová záhumenní propojka do Svatobořic. Nová zástavba by také byla vhodná při silnici na Dubňany. Zde se blok domů uzavře a vytvoří malou náves u Mistřínského rybníčku, ze kterého by nově mohl vzniknout biotop. Mistřínskou svodnici zde navrhujeme znovu zmeandrovat a kolem silnice vést novou pěší cestu. Uvažovaná zástavba jižně od ulice V Novinách by měla být realizována až v poslední fázi. Všechna navrhovaná místa pro novou zástavbu by měla být realizována postupně směrem od středu obce. Vhodné je také dodržovat nárůst nového obyvatelstva postupně - např. 2 nové rodinné domy za rok. Tím se budou noví obyvatelé lépe začleňovat a nevznikne náhlá potřeba např. nové mateřské školy.

Vytvoření nových kvalitních stavebních míst napomůže udržení mladé generace v obci a kontinuitu tradic a folkloru v obci.

Cesty a propojení

Obcí Svatobořice-Mistřín prochází nyní cyklostezka Mutěnická z Kyjova na Šardice a cyklostezka Mutěnka po bývalé železniční trati z Kyjova do Mutěnic. Pěší turistická trasa je vedena z Milotic přes Mistřín do Šardic. Pěší turisté tedy vůbec nezavítají do krásné zvlněné krajiny mezi vinice a sady. Ačkoliv zde některé turistické trasy a cyklotrasy vedou, neprochází nejzajímavějšími místy obce. Obec tudíž nevyužívá dostatečně turistický potenciál a návštěvníci nevidí to nejhezčí. Navrhujeme tedy přidat některé nové trasy.

Obnova cest a návrh nových cest se netýká jen turistických tras. Důležité je zejména pěší a cyklistické propojení jednotlivých obcí. Chybí zejména tato propojení, která nově navrhujeme: pěší cesta ze Svatobořic přes Kukle do Strážovic, pěší cesta z Mistřína do Šardic přes Příčky a Losečky, přímá cesta z Kukel do Kyjova, pěší cesta ze Svatobořic do Kyjova podél hlavní silnice, cesta kolem starého hřbitova u Svatobořic, cesta ze Svatobořic kolem studánky “Cisterny” do spodní části Kukel.

V dnešní době je stále vidět preference motorové dopravy. Ze Svatobořic-Mistřína musí pěší nebo cyklista do Kyjova nebo do Šardic po hlavní silnici, což je nepříjemné a také nebezpečné. Přes pole je v současnosti někde zcela nemožné projít.

Při návrhu nových cest vycházíme z přirozené potřeby obyvatel na nejkratší a nejpříjemnější propojení sídel. Tak tomu bylo i dříve, než byly cesty rozorány a zanikly. V mnohých případech navrhujeme cesty, které kopírují cesty původní. V obci Svatobořice-Mistřín je většina těchto pozemků původních cest ve vlastnictví obce.

Při obnově cest je důležitá spolupráce s okolními obcemi, mnohé cesty propojují právě sousedící katastry.

Cesty pro pěší je dobré lemovat alejemi stromů, které zapadají do zdejšího typu krajiny, tedy převážně stromy ovocné - třešně, hrušně, višně, jabloně, slivoně, moruše, ořešáky, jeřáby... (zejména v krajině pahorkatin). Mohou to být i jiné listnaté stromy - v krajině lužní např. duby, vrby.

Důležitý je i materiál takových cest. Vhodným materiálem je např. mlat. Je důležité opět vycházet z dědinského rázu. Nedělat betonové panelové cesty nebo cesty dlážděné zámkovou dlažbou. Mlat nebo podobné cesty (pískové, zpevněné z drobného štěrku) jsou také přívětivé z hlediska vsakování dešťové vody.

Doprava

Ulicí Hlavní ve Svatobořicích-Mistříně byla nedávno rekonstruována, vznikla zde nová cyklostezka a proběhla úprava povrchů. Bohužel při této rekonstrukci došlo k odstranění velkého množství vzrostlých stromů. Cesta touto ulicí v horkých letních dnech se nyní stala nesnesitelná, aleje navrhujeme obnovit. Vznikne tak příjemnější prostor pro místní, pěší i cyklisty. Projede tudy přibližně 6000 aut denně. Motorová doprava přináší do obce hluk, možné nebezpečí či splodiny, zároveň sem však přivádí život. Projíždějící však zatím nemají příliš důvodů při průjezdu obcí v ulici zastavit. Dopravu je v určitých oblastech vhodné zpomalit instalací vyvýšených prahů, a to například před základní školou. Důležité je také umístit do obce více přechodů. Zpomalení dopravy lze také docílit zpomalovacími symboly na krajnici vozovky.

Nedoporučujeme vytváření velkých parkovacích ploch. Parkování je stále možné reorganizovat. Předzahrádky je možné kombinovat s parkovacím stáním s mlatovým povrchem či s povrchem ze zatravňovacích dlaždic. Není vhodné parkovací plochu předzahrádky dláždit či asfaltovat.

Speciálními lokalitami s úzkými uličkami jsou Baráky a Zvole. Zde je důležité zachovat charakter těchto částí, nenarušovat je novými většími parkovacími plochami.

Lidé by si měli uvědomit, že žijí na vesnici a že nikde není uzákoněn nárok na parkovací stání pro několik aut přímo před domem.

V ulici na Dubňany by měla vzniknout cesta pro pěší, nyní je pro chodce velmi nepříjemné se zde pohybovat.

Hasiči, Box

Svaz dobrovolných hasičů v Mistříně i Svatobořicích má dlouhou historii a již oslavil spousty úspěchů v požárním sportu. O tradici a výsledcích hasičského sboru se však běžní návštěvníci obce nemají příležitost dozvědět, bylo by tedy příhodné výsledky více prezentovat a vhodný způsobem na ně v obci poukázat. Sbory byly založeny v letech 1887 a 1889 a z počátku se věnovaly i kulturní činnosti, pořádaly zábavy, dožínky, vinobraní apod. I dnes by bylo dobré hasičský sport s kulturou propojit. Hasičské úspěchy by například bylo možná ukázat ve spojení se sochu svatého Floriana apod.

Oblast bývalého JZD nyní plánovaná pro treninkový prostor hasičů je velmi cenná. Plocha leží na mírné vyvýšenině nad obcí a nachází se zde velké množství zajímavých výhledů na obec, vinice a sady a kostel. Polorozbořené objekty vepřína jsou ve velmi špatném stavu a již nemají žádnou hodnotu. Nachází se v blízkosti kostela, hasičárny a školy a nabízí se tedy pro možné propojení a umístění nové návsi - centra obce. Oblast je sice blízko mistřínské hasičárny, ale naopak velmi daleko hasičů svatobořických. V případě umístění oválu pro požární sport by bylo vhodné použít více přírodní a vesnické materiály jako například mlatový povrch namísto polyuretanové a asfaltové plochy. Bruslařskou dráhu není vhodné s okruhem spojovat, in-line bruslaři nevyhledávají kruhové plochy a jako lepší plocha k bruslení se nabízí cyklostezka Mutěnka. Asfaltové dopravní hřiště je opět vhodné spíše do měst. Celý areál by měl zůstat prostupný a nesmí být oplocen. Návrh by měl zohlednit cenné výhledy do okolí.

Box se ve Svatobořicích-Mistříně těší velké popularitě a má za sebou již také velkou spoustu úspěchů. Bylo by vhodné tento sport ze sokolovny rozšířit i na venkovní plochy, propojit více s krajinou, pořádat venkovní zápasy či umisťovat plochy pro box v krajině.

Internační tábor ve Svatobořicích

Tábor v těchto místech stával již za 1. světové války, byli zde vězněni haličští uprchlíci, a to v budovách na západ od silnice na Kyjov. Po skončení války se zde nacházel starobinec a chorobinec, před 2. světovou válkou si tu své sídlo našla četnická stanice a mateřská školka. Od roku 1942, v akci E (emigranti) sem byli internováni rodinní příslušníci účastníků zahraničního odboje, do konce války tudy prošlo více než 3000 lidí. Byl to tak jediný tábor tohoto druhu. Pozemky bývalého internačního tábora jsou dnes v soukromém vlastnictví. Celý areál je oplocený a špatně prostupný. Areál by bylo vhodné zprůchodnit směrem ke Svatobořickém rybníku a lépe zpřístupnit z ulice Vrbátky přidáním dalších vstupů. Budovy tábora jsou dnes částečně využity pro textilní továrnu, nacházejí se zde dílny a obchody. V budovách budovaných kolem roku 1915 se dnes bydlí. V objektu, kde se pravděpodobně nacházela bývalá jídelna, se nyní realizuje muzeum. U ulice Vrbátky, při příjezdu obcí, zatím na tábor upozorňuje pouze pomník na památku všem padlým, jenž je umístěn v místě “mostu vzdechů”. Tábor býval rozdělen na mužskou a ženskou část, ženská část se nacházela na západ za silnicí a obě poloviny byly propojeny mostkem. Na existenci bývalého internačního tábora navrhujeme upozornit například instalací vysokého plotu s průchody připomínajícího plot internačního tábora nebo naznačením mostu vzdechů. Reklamu poutající na obchody v areálu by bylo vhodné regulovat. Ze silnice by tak byla viditelná připomínka internačního tábora lépe než poutače na komerční subjekty.

Drobné světské a sakrální stavby

Ve Svatobořicích-Mistříně a jejich okolí je zakomponováno velké množství kapliček, božích muk, křížků a pomníků. Tyto drobné objekty mají nejen pietní a náboženskou funkci, ale slouží i k orientaci v obci a krajině. Doporučujeme je nejen udržovat, ale i vytvářet nové. Místo, které by bylo možné takto připomenout je například studánka, tzv. cisterna. Tato lokalita je opředena mnoha legendami. V dávných dobách zde prý býval borový háj a v něm pohanské obětiště. Místu se tak začalo říkat “Svaté boří”, z čehož vzniklo jméno Svatobořice. Podle jiné pověsti patřila osada vladykovy, který se jmenoval Svata. Když přišli do obce Cyril s Metodějem, spatřili v háji pohanskou slavnost a pravili: “Svato, boř ty modly!” A z tohoto výkřiku pochází nynější název. V místech, kde se dnes nachází dva vzrostlé jírovce, by bylo možné instalovat nový drobný objekt připomínající legendu o pojmenování obce.

Také by bylo vhodné v krajině takto označit dvě bývalé lokality, kde se dříve rozkládal Mistřín, a to v oblasti Staré Mistříny nebo na Kostelíkách. Místo na Kostelíkách, kde stával kostel, jenž posvětil Cyril a Metoděj, je nyní označeno dřevěným křížem. Bývalý kostel by bylo například možné naznačit siluetou. Stejně tak by bylo vhodné v krajině připomenout dva bývalé hřbitovy, židovský nacházející se na východ od silnice na Dubňany a křesťanský na západ od silnice.

Archeologie, naleziště, historie

Obec je bohatá na vykopávky z různých období. Archeologické nálezy ze Svatobořic-Mistřína tvoří poloviny sbírek v muzeu v Kyjově. Ačkoliv je v blízkých Mikulčicích slovanské hradiště přístupné pro návštěvníky, bylo by dobré připomenout místa nálezů u Svatobořic-Mistřína alespoň naznačením v krajině (úprava povrchu, terénu, drobný objekt). Jsou to např. místa u pískovny, okolí Svatoborských rybníků, místo mezi Kyjovkou a silnicí vyjíždějící z Mistřína na Hodonín. Starší ze dvou vesnic je Mistřín, byl 3 x přesunut, původní kostel stál v místě nyní zvaném Kostelíky. Opět navrhujeme místa původních umístění Mistřína v krajině připomenout.

Řešená místa

starý Svatoborský mlýn
- možné centrum obce

plocha po bývalém vepříně
- multifunkční prostor (sport, pořádání různých akcí a festivalů)
- ovál (pro hasiče a ZŠ), vesnický charakter
- navázání na krajinu - sady, výhledy, otevření bez plotu
- navázání na ZŠ, hasičskou zbrojnici, přes benzínovou stanici až ke kostelu

okolí kostela a benzínové stanice
- propojení s multifunkčním prostorem na místě bývalého vepřína
- změna vzhledu benzínové stanice, případné odclonění od silnice (výsadba listnatých stromů nebo stánky trhovců)

Mistřínský rybník a okolí
- vytvoření návsi, dostavba domů
- vyčištění, biotop - koupání

prostor u bývalého Svatoborského zámečku
- otevření hřiště (bez plotu, zpřístupnění a prodloužení schodiště z ulice Hlavní)
- propojení hřiště, bývalého panského dvora, sokolovny

vyhlídková místa
- cisterna
- kopečky u Kuklí
- stará vodárna

zastavení v krajině
- studánka Cisterna u dvou kaštanů
- studna dole v Kuklích

určení míst pro kulturní akce v krajině (hudba, svatby, pohřby)

soutok potoků Hruškovice, Zamazaná, Kyjovka
- zastavení na cyklostezce, odpočinkové a pozorovací místo

oblast Na Pískách
- náves
- nádraží
- hřiště pro mladé (skatepark)

bývalý internační tábor
- prostory pro malé firmy
- muzeum
- úprava okolí, připomínka mostu vzdechů

bývalé těžební objekty
- vrt
- lázně (železitá voda)

připomínka starého hřbitova
- obnova cesty ke hřbitovu
- připomínka drobným objektem

oblast Baráky a Zmola
- charakter
- uliční prostor, parkování
- prázdný dům po Zahrádkářích

sklípky
- vstupy do sklípků z ulic
- nová sklepní ulička (stará úvozová cesta za ulicí Na Chmelnici)

kapličky, boží muka, zvoničky
- udržování
- nové drobné objekty v krajině (připomínka starých hřbitovů, místa původního umístění Mistřína)

rybník ve Svatobořicích
- vyčištění
- lavička, pozorovatelna

pískovna
- koupání po vytěžení

prostor kolem jednoty a jednota
- řešení volného prostoru - zástavba, trhy jsou otázkou
- přesunutí funkcí z OÚ (knihovna, kadeřnictví)

předprostory obchodů a restaurací
- materiál (ne asfaltové a štěrkové plochy)
- příjemný prostor pro lidi - materiál, strom, lavička, decentní reklamy...
- zvyk zasunutí domu (odstoupení od cesty) - vytvoření předprostoru